Kdy jít na ABA, a kdy nejprve k lékaři

ABA konzultace je vhodná tehdy, když má rodina konkrétní funkční otázku. Dítě nedokáže poprosit o to, co chce. Často křičí, bije se, kouše, utíká, ubližuje si. Neumí čekat. Je potřeba plán toalety, oblékání, jídla. Ve školce nebo škole je to obtížné. Nerozumíte, co spouští obtížné chování.

Pro tyto situace je behaviorální odborník přesně tím, co je potřeba. Dělá funkční hodnocení, stanovuje měřitelné cíle, učí alternativní reakce a pomáhá přenášet dovednosti do přirozeného prostředí.

Ale ABA není vždy prvním krokem

BACB přímo vyžaduje, aby odborník kontroloval lékařské příčiny, pokud s nimi chování může souviset. NICE radí pro úzkostné chování nejprve kontrolovat fyzický stav, smyslové podmínky, komunikační obtíže. AAP zdůrazňuje, že bolest, křeče, poruchy spánku, gastrointestinální problémy často stojí za tím, co vypadá jako "špatná povaha."

Nejprve k lékaři, pokud

* dítě náhle ztratilo dovednosti, které mělo
* je podezření na bolest (pláče bez viditelné příčiny, změnilo se chování při jídle, toaletě, pohybu)
* byly nebo jsou křeče, podezření na epilepsii
* prudce se změnil spánek, téměř nespí
* přestalo jíst nebo pije velmi málo
* je těžká potravinová selektivita s rizikem deficitů
* je podezření na problémy se sluchem nebo zrakem
* objevila se výrazná úzkost, strachy, sebepoškozování po stresové události

V těchto případech je chování signálem lékařského nebo psychiatrického stavu, ne úkolem pro izolovanou behaviorální korekci.

Kdo za co odpovídá

* Pediatr nebo praktický lékař. První lékařské hodnocení, doporučení. Bolest, spánek, výživa, regres
* Dětský psychiatr. Sebepoškozování, těžká agrese, výrazná úzkost
* Dětský neurolog. Záchvaty, podezření na epilepsii, prudká ztráta dovedností
* Logoped. Řečové obtíže, AAC, neporozumění instrukcím
* Ergoterapeut. Sebeobsluha, smyslové adaptace, regulace
* Psycholog. Úzkost, rodinný stres, emoční regulace
* Dietolog nebo gastroenterolog. Silná selektivita, zácpa, riziko deficitů

Samostatně o řeči

Mnoho rodičů přichází na ABA s jediným požadavkem "dejte nám řeč." To je pochopitelné. Ale řeč se obvykle rozvíjí poté, co se objeví jiné věci.

* společná pozornost (dítě se dívá na to, na co dospělý ukazuje)
* schopnost prosit (alespoň gestem nebo kartou)
* porozumění jednoduchým slovům a opakujícím se rutinám
* smyslová regulace (protože když dítě "táhne" do smyslového stavu, řeč nepřichází)

Proto když logoped nebo ABA odborník řekne "řeč bude, ale nejprve potřebujeme tohle," není to otálení, je to posloupnost.

AAC (karty, gesta, tablety) nebrání řeči. To je systémový mýtus. Metaanalýzy ukazují opak. AAC často pomáhá řeči objevit se, protože snímá tlak z dítěte a dává mu způsob, jak "říct" právě teď.